Jo,konečně tu je ten velmi očekávaný den!
18.8. a my odjíždíme směr Francie.Na tenhle zájezd jsme se těšily asi nejvíc ze všech,protože v něm byl zahrnut i jednodenní výlet do Disneylandu,což byl náš sen.Ano,je to tak.
Ovšem já,to vezmu úplně ale úplně od začátku,abych na něco nebo na někoho nezapoměla.
Vždycky,když někam jedu,tak se netěšim dopředu,protože se většinou vždycky něco stane.Jako teď.Táta nás měl odvézt k autobusu,ale bohužel byla na cestě bouračka,takže nás ještě narychlo musel odvézt Yvetin táta.
Sakra,sedíme rovnou za průvodkyní.Pech!!!
Ovšem né za ledajakou průvodkyní.O tom,ale až za chvíli.
Mávámeeee!!!!!
Asi po 5 nebo možná 10 minutách jízdy nás průvodkyně vítá za cestovní kancelář a my už tušíme,že ta průvodkyně bude opravdu něco extra,protože už když nastupovala do autobusu,tak smrděla kouřem tak,že by se za to styděl i temelín.
První zastávka a vlastně i poslední v čechách.Yvet si dává na pumpě bagetu a já si jdu ještě do Mcdonalda pro kafe.
Sedáme si,pěkně venku,máme čas,svítí sluníčko.Skrátka nám nic nechybí.Ovšem to bych nesměla špatně zavřít uzávěr od kafe a totálně celá (půlka těla) zlít.Supeeeer,další problém!!!!
Aspoň,že bylo to sluníčko. (dobře se schlo)
Průvodkyně nám popřeje dobrou noc a všichni se chystají spát.Přikrýváme se vším,co najdeme.Ovšem já nikdy v autobuse stoprocentně neusnu.Zjistila jsem,že ani Yvet se to moc nedařilo.Takže né klidná,ale hrůzná a probdělá noc to byla.
Brzy ráno nás opět průvodkyně budí tím,že nám vykládá ,,pár'' informací o Francii a její historii.
Pár to tedy rozhodně nebylo.Byla to sálodlouhá povídka na téma: ,,Jak nemít v autobuse klid''.
Jako mně výklady obecně vůbec nevadí,ale tohle bylo opravdu hodně.
Projíždíme krásnými ulicemi Paříže.Opět za stálého výkladu.
Objíždíme skoro každý sloup,abychom ho viděli ze všech stran.
Po menším dialogu s řidičem a vystoupením na nepovoleném místě,si jdeme vyfotit Invalidovnu.
,,Rychle nasedat zpátky do autobusu a jedeme dál''.
Stavíme u Vítězného oblouku.Máme 20 minut na vyfocení a případnou,malou procházku po okolí.Ovšem,kdyby jsme chtěly někam do obchodů,tak nemůžeme,jelikož je brzo ráno a všude mají ještě zavřeno (možná lepší).
Autobus odjíždím a my máme před sebou celý den v Paříži.Další zastávka (teď už pěší) vede k Eiffelově věži.
Po cestě nás několikrát potkávali černoši s nabídkou malých Eiffelovek na klíče.Ač se průvodkyně snažila,jak chtěla a vysvětlovala historii,oni jí stále skákali do řeči: ,,Ahoj miláčku''.
Stojíme přímo pod Eiffelovkou a přemýšlíme do jakého patra se necháme vyvézt,jelikož obě nemáme rády výšky.Druhé patra bude ten zlatý střed!
U vchodu nám kontrolují batohy a tašky.Yvet vzali deodorant,že je to hořlavina.Paráda a další episoda je na světě!
A další na sebe nenechala dlouho čekat.Jelikož nikdo z prodávajících u pokladen nechce rozumět anglicky,tak jak se s nima sakra domluvíme??
Naštěstí náš zachránila pani z našeho zájezdu,která francouzštinu skvěle ovládala.
Nastupujeme a vyjíždíme.S hrůzou v očích dojíždíme do 1.patra s pocitem toho,že už tam jsme.Ovšem mýlka!!
Do druhého patra už jedeme s lehce zavřenýma očima.
Ten výhled za to opravdu stál,je to nádhera!
Byla nejdřív trochu mlha,ale ta rychle odezněla a my se mohly kochat tou nádherou.
Prošly jsme těch pár obchodů co nahoře bylo a celou Eiffelovku kolem dokola.
A teď už pojedeme dolu.Ovšem,kde je východ??Nebudeme muset jít pěšky???
Zadařilo se a našly jsme to!Můžeme jet dolu,ovšem zase ten divný pocit.
Nakonec se ukázalo,že dolu to nebylo tak hrozné jako nahoru.
Yvet cestou pochytala pár Pokemonu,já jsem fotila a byl klid.
Konečně je půl jedné a my se scházíme se všemi.Ovšem ať čekáme,jak čekáme průvodkyně nikde.
Asi po 20minutách průvodkyně konečně dorazila a my můžeme vyrazit směrem k Seině.Tam odtud jdou všichni na loď a my si jdeme dát něco dobrého do místního stánku u vody.
Po koupi velkého salátu,který stačil nám oboum,kafi které bylo opravdu mini (ač nemělo) nás čekalo slunění v krásném prostředí u vody a výhledu na Eiffelovku.
Ta hodina utekla opravdu rychle.
Blížíme se směrem k metru a odjíždíme k Louvru.
Ve chvíli,kdy vystupujeme z metra,začíná pršet.Jen lehce,ale i to stačí.
Před námi stojí nádhera sama o sobě-Louvre.
Na prohlídku nejdeme (já už jsem byla),ale za to jdeme obhlídnout aspoň krámky uvnitř.Nejdřív nás samozřejmě čeká návštěva WC.Píšu to tu,hlavně proto,jelikož jsem snad na dražším záchodě nebyla.Jako 2 Eura za záchod je opravdu hodně,ale nedalo se nic dělat a za křoví to skrátka nešlo.
Jediný,co bylo na tom záchodě hezký,že měli různě barevné toaletní papíry,které sis mohl koupit.
Obchody to byly dražší,ale i tak to stálo za to.
Už neprší,tak jdeme ven,podívat se po okolí Louvru.Stojí tam nové,veliké kolo a byla tam i pouť.
Nakonec si sedáme na zíťku u Louvru a kocháme se a smějeme lidem,kteří se fotí u pyramidy.
V průchodu Louvru hrála nádherně pani na housle.A tam,to opravdu dodávalo na umělecitě a skvělému dojmu.
V tu chvíli začíná dost foukat.
Jak je vidět,moc příjemné to nebylo.
,,Cvak,cvak''.
Ano,pár selfie a rychle dát na Facebook a Instagram.Ať všichni vidí,jak dobře se tu máme.
Pomalu se scházíme a náš poslední cíl,je katedrála Notre Dame.Cestou míjíme spoustu krásných staveb a nádherný výhled přes most na Seinu.
Samozřejmě všechno fotíme,takže musíme doběhávat,což nám v tom větru ale vůůbec nevadí.
Katedrálu si vyfotíme,ale dovnitř nejdeme.Dáváme přednost suvenýrům a místním krámkům.Přeci jenom aby jsme taky něco přivezly domu.
Projdeme asi deset obchodů se suvenýry,ale ten poslední nás zaujme úplně nejvíc,jelikož na nás slečna začne mluvit česky,protože pochází ze Slovenska a do Francie se přestěhovala.Takže milé,ale použel krátké popovídání a už musíme na domluvený sraz ke katedrále.
Samozřejmě suvenýry jsme sehnaly a domu nepojedeme s prázdnou.
Když dorazíme na určené místo,zajme nás ta spousta zámku,které lidé ze všech zemí,když sem přijedou dají.Buď si přivezete svůj,což je ta levnější varianta a nebo si ho u jednoho z černých chlapců,kteří tu jsou na každém rohu,můžete koupit.
Hurá,po celém dni chození se konečně dostáváme na hotel.Dostáváme kod,přes který se do pokoje dostaneme.
Uvítá nás malinký pokoj s hodně mobilní ,,koupelničkou'',manželskou postelý a nad ní ještě palanda,asi kdyby jsme měly ještě nějakého nocležníka.
Ovšem vše je čisté a postel pohodlná,takže na jednu noc ideální.
A povedlo se,opravdu jsme vstaly včas.Kufry se vším,už jsme si vzaly dolu na snídani (jako jediné).
Dokonce jsme byly i mezi prvními na snídani.Bylo to asi taky tím,že nás dneska čekal ten nejbáječnější den.
Snídaně byla formou švédských stolů.A stála za to!
Opravdu nebylo co vytknout.Yvet si nejvíce oblíbila ty jejich pravé francouzské croissanty.
Ano,je to tady!!!
Snily jsme o tom,tak dlouho.A dneska se tam konečně podíváme.....
Obě máme na sobě trička s Minnie a Mickey mousem a čelenky s mašlička,které nám Yvet vyrobila a já boty s Mickey Mousem.
V dálce už vidíme Hotel,který patří k Disneylandu.Ikdyž se nám zdálo,že už jsme tam.Čekala nás ještě dlouhá objížďka a kolona aut před Parkem.
Průvodkyně rozdává vstupenky a dává nám informace a pokyny a my můžeme konečně vyrazit vstříc dětskému snění a nadšení.
Nejdříve nás čekal první vstup,kde nám kontrolovali věci a až potom ten hlavní.
,,Úsměěěv''!
Naše první Disney zastávka vedla do Velikého hračkářství.Jako řeknu vám,stojíte před ním,oči vytřeštěné a pusa dokořán.Něco krásného.A těch věcí.
No,už tady zjišťujeme,že určite s prázdnou neodjedeme.
A už jsme u hlavního vchodu do světa fantazie a dětské představivosti.Vítá nás Disneyland!
Projdeme vchodem,u kterého je hned Disney nádraží,kde můžete sednout do vláčku a nechat se provést po celém Disneylandu.
Když jste prošli nádražím,octli jste se na hlavní třídě Main Street.
Asi pět minut jsme tam jentak stály a nevěděly jsme jestli se smát a nebo brečet,jak to bylo skvělé a neuvěřitelné,že tam opravdu jsme.
Uprostřed tohoto náměstí byl altánek,kde byl vždycky nějaký program.Když jsme tam procházely ráno my,akorát tam hráli nějací hudebníci.
Podél Main Street byli z každé strany různé obchůdky se vším na co jste si vzpomněli.
Do jednoho jsme vlezly a já si tam koupila ty skvělé uši,se kterými jsem chodila celý den.
Ostatní krámky jsme si nechaly až nakonec našeho výletu.
Na konci Main Street stál veliký zámek Šípkové růženky,který byl bohužel uvnitř zavřený,jelikož se opravoval.
Dole v podhradí byl drak,který hrad hlídal.A opravdu vypadal jak živě.
A všude to bylo doplněno o hudbu.
Pomalu jsme procházely všemi parky-Fantasylandem,Frontierlandem,Adventurelandem,Discoverylandem.
Když jsme zrovna procházely Frontierlandem (Divoký západ) a kochaly se všemi těmi domečky,restauracemi a divadlem ve stylu divokého západu.Zahlédly jsme frontu lidí,jak stojí pod nějakým přístřeškem.Když jsme přišly blíž,zjistily jsme,že se fotí s Woodym z Toy story.
Stouply jsme si tedy do fronty,abychom fotku také ulovily.
A po půl hodině se opravdu zadařilo.
Poté následovala fronta do strašidelného domu,který byl opravdu,jak z nějakého hororu.
Předtím opět následoval oběd.A jelikož Yvet měla ještě zásobu výborných řízků,tak jsme si je před strašidelným domem dali.
A splnými žaludky jsme šly vstříc strašidlům a strachu.
Když jsme se dostaly k obřím dvěřím,musely jsme ještě čekat,až nás někdo pustí dovnitř.Tady zezhora byl krásný výhled na spoustu arakcí,bohužel některé se ještě opravovaly.
Před vchodem,nás čekaly obří dveře na které se klepadlem muselo zaklepat.Poté vylezl dobový a velmi nevrlý chlap,který nás všechny pustil dovnitř.Po zavření dveří se začal,vyprávět strašidelný příběh o mrtvé nevěstě,která nedošla klidu (ovšem ve francouzštině).
Všechny nás nahrnuli dovnitř do nějaké místnosti,zavřeli a nakonec se ukázalo,že to byl výtah a optický klam.
Nakonec se ukázalo,že až na ten výtah a občasné strašidelné zvuky,nás opravdu nic nevylekalo a zas až tak nenadchlo.
Cestou jsme procházely i Adventurelandem (exotická oblast,jungle)
Kde to bylo také moc hezké.Auto Indiana Jones a loď Pirát z Karibiku.Kde jsme nakonec byly asi dvakrát.Projíždělo se opět loďkou,kde byla veliká pirátská vesnice i s restaurací,kam jste mohli na jídlo.Opravdu všechno hodně promakané.
Poté jsme se šly podívat do budiště Alenky v říši divů,kde byl obří Šklíba z květin.
A posezení na krásných barevných židličkách,u kterých byla veliká konvička ze které vylézal panáček.
Tak a poslední svět,který jsme ještě nenavštívily,je Discoveryland (vize budoucnosti,vesmír)
Tady jsme si oblíbily jednu jedinou atrakci,která se jmenovala Space Mountain Mission 2.
Tam jsme prošly dlouhým průchodem,na obrazovce nás přivítali jménem společnosti,jako že letíme na misi.
Potom nás posadily do kosmických lodí po dvou.Zahákly nás a my začaly lehce panikařit,co to bude.
Byla to chvilka,kdy jsme vyjely.Čekalo nás odpočítávání a následné katapultování obrovským kanónem do „mezihvězného prostoru“.
Při rychlosti 100km/h jsme projížděly mezihvězdným prostorem,kde jste se bály,aby jste nenarazily hlavou do planetky.
Ten největší a nejlepší adrenalin.Na tuto atrakci jsme se poté ještě dvakrát vrátily,jelikož tam nebyla žádná fronta.A já si ještě na památku koupila fotku.
Když jsme prošly celý Disneyland,jdeme až k hlavnímu vchodu,kde je dům Minnie a zrovna se tam fotí s lidmi.Samozřejmě si tam stoupneme taky a tu příšernou hodinu a půl si tu vyčkáme,abychom fotku taky měly.
Jelikož už jsme dost unavené a moc času už neni,jdeme na klidnou aktrakci ,,It's a small world''.
Atrakce spojená s trochu infantilní dětskou písničkou It’s a small world, kterou z hlavy nedostanete po zbytek návštěvy a pobrukovat si ji budete možná i týden poté. Chytlavá melodie ale není vše, čeho se zde dočkáte. Samozřejmostí je výlet skrze celou budovu na malé lodičce a to přes několik samostatných atrakcí jako je třeba The Hello Room, kde budete pozdraveni v několika světových jazycích. Následuje řada oblastí zasvěcených kultuře daného kontinentu vždy s vlastní písničkou zpívanou v jazyce z oné oblasti (například za Asii si vyslechnete píseň v čínštině).
Jelikož čas ještě byl,stihly jsme se ještě vyfotit s Goofym,kterého má Yvet moc ráda.
Vydržely jsme tu frontu a fotku máme,ikdyž mi Goofy schodil uši (Minnie)
Pak následovalo velké vylidnění lidí,jelikož se všichni chystali na průvod.A my,samozřejmě taky.
Bylo to neuvěřitelné,tisíce lidí podél Main Street až k zámku.
Po chvilce čekání,konečně průvod vyjel.Se známými Disneyovskými postavami a písničkami.
Děti začínají šílet,rodiče si zpívají a my jsme opět v sedmém nebi,jak krásně je to zpracované.
Projdeme ještě městečko u Fantasylandu a ještě si vystojíme frontu u velkého kolotoče.Každá si najdeme svého ,,koně'',připoutáváme se (povinné) a jedeme.Jelikož sluníčko na to,že byl večer hodně svítilo,tak tam Yvet neni skoro vidět,ale byla tam!
Cestou zpátky na Main Street,jsme prošly všechny obchody a nějaké drobnosti nakoupily.Yvet nakoupila plyšáky a já nějaké tužky,bonbony,uši a tu fotku.Hlavní bylo,že jsme měly tašku s Disneylandem z Disneylandu.
Rozloučily jsme se s Disneylandem a mířily směrem do České republiky.
V autobuse nám na klasiku pustili Účastníky zájezdu,aby jsme nevyšly ze cviku.
Za sebe můžu říct,že to byl jeden z mých snů se do Disneylandu podívat,protože když tam jste připadá te si,že vám je zase těch 5 let.A oprvdu se nám to splnilo.Cestovatelských snů máme s Yvet spoustu a já pevně doufám,že se nám všechny splní a my je navštívíme.Protože víme,že to jde!
U dalšího cestovatelského zážitku ahoj!
Anet :)
Žádné komentáře:
Okomentovat