Vím, že jsem sem dlouho nic nepřidávala a popravdě psaní zážitků z cest není zrovna moje parketa. Nedokážu napsat pravdivý text a pokaždé něco pozměním, přikrášlím nebo přepíšu úplně. Moje postřehy a názory na povětšinou nedůležité věci nejsou moc normální, kvůli mé nevyvážené a pomatené povaze. Proto to vidím na občasný text o ničem..provázený..no ..čím vlastně? Všedním životem...? Snad to nebude někoho nudit. A pokud ano..omlouvám se a ignoruj prostě to, co tě nebaví.
Znáš ten pocit, když čekáš až učitelka vyvolá někoho z lavic a modlíš se, aby jsi to nebyl zrovna ty? Dnes tohle padlo na mne při angličtině a dle vyučujícího je moje schopnost se dorozumět, vážně ohrožena mou tupostí..přímo takhle to sice neřekl, ale chápeš co chci povědět. Útěk ze školy byl po téhle hodině (a také poslední hodině tento den) neuvěřitelně rychlý. Se sluchátky v uších a se zlepšenou náladou písní Sweet Dreams, která hrála v X-men Apocalypse, jsem nastoupila do vlaku a jela domů. Mám pocit, že je občas lepší se na to vykašlat a přečkat bouři pěkně v klidu a v posteli.
Tak mě tak ještě napadá, že bych sem občas mohla přidat i kus příběhu, který bude vymýslený aspoň částečně na cestovatelské téma. Co ty na to Anet? Vadilo by to? Nebo je lepší nechat tento blog na tématech dopisy a zážitky? Popravdě mi řekni názor. Nevadí, když návrh bude zamítnut! :)
Pac a pusu! Yvet o.O
Žádné komentáře:
Okomentovat