Kryštofkemp 2016
Tak už máme další ročník (2.)za sebou.Ach jo...
Hrozný!!!Člověk se vždycky strašně moc těší a hned to uteče.Začněme ale od začátku,ať si vzpomene na tento skvělý zážitek.
Ještě pár rad:
1)napište si seznam věcí (já jako sklerotik musim)
2)vezměte si dostatek toaletního papíru (ráno už totiž neni)
3)nejezděte sami (přeci jenom ve více lidech je větší sranda)
4)stan (pokud ovšem nechcete spát pod širákem)
5)teplé oblečení (vzala jsem si ho málo a pak jsem klepala kosu)
6)spacák (nutnost)
7)peníze (jinak by to asi nešlo)
8)nehty v barvě námořníků (jo,to jsem měla jenom já)
9)dobrá nálada (jinak to stojí za prd a kazíte to ostatním)
Už se nemůžu dočkat!!!
6.8.2016-7 hodin ráno,vstávám (tentokrát docela v pohodě)
Nandaváme všechny věci do auta a v 8 hodin konečně vyjíždíme z domova.Směr Konopiště-Kryštofkemp.Nemůžu se dočkat,konečně už se zase po dlouhé době uvidim s Yvet a Anet (sestřenice Yvety).Kdybych mohla,tak si v tom autě snad poskočim,ale bohužel to nejde.
Hurááá,jsme tady!!!!!
Národa je tady teda opravdu požehnaně,ale ani to mě neodradí od toho se těšit.
Stanů všude požehnaně,všude pobíhají děti,jejich rodiče a psi v proužkatých tričkách.Tenhle rok je pojmutý v duchu námořním.
Když si najdeme fleka,kde bude naše ,,kolečko''stanů.Začíná část,postav si svůj stan!
Už přijela i Yvet a dáváme se do toho všichni.
S pomocí všech se nám to povedlo,takže paráda.Nebudeme muset spát pod širákem.
Teď už nás čeká jenom dlouhá cesta ze stanového městečka do amfiteátru,kde se odehrají koncerty.
U vchodu do městečka ,,nabereme''Anet a jde se!!
,,Ty blááho,tolik lidí???''
Vystojíme frontu a dostáváme krásné modré náramky s nápisem Kryštofkemp.Samozřejmě,já jsem si vzala tričko z minulého Kryštofkempu.A tak nás čekala další fronta.Tentokrát pro proužkaté námořnícké tričko.No řekněte,co by jsme byly za námořnice bez triček??
Tak náramky máme,trička taky.A teď už jenom najít fleka na sezení a hurá na koncerty.
Jako první vystoupila skupina Voxel,která nás až tolik neuchvátila.No a proto byl čas,jít se poohlídnout po něčem k obědu.
Nakonec se ty lidi,tak nějak rozmístili všude a nebylo to tak hrozný.
První pití a hned víme,že si ty kelímky bereme domu.Sice už máme doma dva,ale tyhle ještě ne.
Po kapele Voxel následovala skupina Jelen a jejich ,,Magdaléna''.Já osobně jsem sázela na 16hodinu,kdy měl vystoupit Ivan Mládek je svým Banjo bandem.Yvet,ta samozřejmě čekala hlavně na Kryštofi.To já taky,ale Ivana vidim málokdy.
Jeleni dozpívali a poté vystoupil Michal Hrůza,který mě překvapil.Skvělý koncert.
Ve 4hodiny přišel konečně Ivan se svým Banjo bandem.Lidi to byla sranda.Pár ,,postarších''pánu a on.Házel jeden vtip za druhým,zpívali Jožina z bažin,Prachovské skály...
Pro mě to byl zážitek a polechtání bránice..
Chvíli před 18hodinou jsme se konečně dočkaly,Richard Krajčo a jeho skupina Kryštof.Opět nám to nedá a jdeme skoro až k podium,aby jsme dobře viděly a měly místo na ,taneček''.
V tu chvíli,se lehce rozpršelo,ale vůbec v ničem nám to nevadilo a tančily a zpívaly jsme dál.Richard opět nezklamal.Byl plný elánu a energie...
Zazpíval všechny jejich super pecky,které máme rády.Samozřejmě při písničce Vysněnokrajina,si vzal svůj nafukovací člun a ,,plul''mezi lidma.Přesně to,na co se všichni těší.
Snažila jsem to živě vysílat na Facebook,ale jak jsme skákaly,tančily a zpívaly.Tak se to moc nedalo.
Poté spoustě písniček,deště,tanečků,zpěvů a všeho.Jsme stále čekaly na tu ,,NAŠÍ'' jedinou.
Víme,že jí musí zahrát,protože je nejhranější a nejsledovanější,ale vždycky si tak nějak myslíme,že už nepřijde.
A když naposledy přijde,bouchnou konfety,lidi tleskají,řvou a pískají.Máte najednou zase tu husí kůži,jako vždycky,když tuhle písničku slyšíte.Určitě to má takhle každý člověk,s tou svojí NEJ!
My jsme si vybraly tuhle a myslim,že je to správné!Není ani moje,ani Yvetina.Je prostě NAŠE!
Koncert končí,my si jdeme pro mikiny(začíná být zima).
Přesouváme se k táboráku na druhé straně amfiteátru,kde ještě hrají nějací trempové.
Po pár hodinách už nám začíná být zima,tak už jdeme směrem do kempu.Anet už se odpojila směrem k domovu.A my jdeme směrem do našeho kempu.
Teď to ovšem bude bojovka,jak najít náš stan mezi těma stovkama stanů.Yvet bere na pomoc baterku a hledáme!
Mezi stovkama stanů,kolíků a různých šňůr o které jsem zakopávala,jsme nakonec našly ten náš.
Teď už jen si zalézt do spacáku,zapnout se až k hlavě,přikrýt se dekou,nasadit kapucu a doufat,že přes noc nezmrznete!
Ráno se probudíme.Já po zmrzlé noci,Yvet je teplo....
Tak nevim,kde byla chyba....
Užily jsme si to maximálně.Koncerty,jídlo,pití,suvenýry,písničky.....
Až na tu noc a Toi Toiky.Ovšem s tim se musí počítat,když jedete do kempu.Nebo si zajít do lesíka?Ikdyž nevim,nevim...
Radši to riskneme s Toi Toikou!!
Takže zase za dva roky se budeme těšit,kluci.
A moc!!!
Anet
Žádné komentáře:
Okomentovat